Srpen 2009

Láska a nenávist 17

31. srpna 2009 v 18:00 | JaničkaQ |  Láska a nenávist
Tak nakonec jsem se rozhodla takto: příští týden bude ještě jedna kapitola. Potom nevím, zda bude ještě nějaká ff. Mám rozepsanou jednu kapitolovku. Je to už dlouho, ale nevím, jestli ji dopíšu a jestli budu mít čas a hlavně jestli se mi bude chtít ji přepisovat. To ještě uvidím. Jednorázovky nějaké v zásobě mám, ale na papíře... Uvidím, jak to bude... Teď už přeji jen hezké čtení.. :)

17.kapitola
John si pročítal dnešní vydání novin, které mu každé ráno donesly pošťačky do schránky, když v tom uslyšel ze shora výkřik. Hned mu bylo jasné, co to je. Vyběhl po schodech a zaťukal na dveře pokoje pro hosty. Otevřel a spatřil Tempy sedět na posteli. Plakala, ale když ho zahlédla, začala si slzy stírat.
"Nechcete donést vodu?"
"Ne, děkuju," odpověděla a po tváři ji sklouzla další slza. John si sedl vedle ní na postele a chytl ji za ruku.
"Kde je Booth?" V tu chvíli se objevil ve dveřích, ale ani jeden ho nezaregistroval.
"Šel na chvíli ven. Nejspíš bude někde u fontány."
"Moc mě mrzí, co jsem mu udělala, a co jsem mu řekla. Nechtěla jsem to. Chápu, že to musel vaší ženě takhle říct. Dělal to hlavně kvůli mně, a já na to takhle... Kdybych neměla tak blbé sny, nemuselo se to vůbec stát," řekla a rozplakala se naplno.
"Omluvte se mu, on vás pochopí."
"Mrzí mě, co jsem řekl," ozvalo se ode dveří.
"Ty za nic nemůžeš. Všechno jsem spackala já. Od té doby, co se mi zdají ty sny, jsem příšerná! Vím to!"
"Kůstko, neříkej blbosti!" přišel k ní a sedl si na druhou stranu než jeho otec. John pustil její ruku a odešel z pokoje. Už tam nebyl potřeba, jen by překážel. "Já dělám chyby. Vždycky něco blbého řeknu a pak mě to mrzí. Nejvíc mě vadí, že se kvůli tomu trápíš," setřel jí slzy.
"Co řekneme tvé mámě?"
"Myslí si, že ses naštvala kvůli tomu, že jí nechci přiznat, co k tobě cítím. A to ji nevymluvíme. Varoval jsem tě, je hrozná!"
"Ale ne! Je moc mmilá. Jen trochu upovídaná."
"A paličatá! Když si něco myslí nebo něco chce, nikdy nezmění názor," dodal.
"To máte společné!" usmála se.
"Já nejsem paličatej!"
"Ne, ani trochu!" smála se.
"A myslíš, že ty ne?"
"Ne, já ne!"
"Pořád si stojíš z svým!"
"Ne!"
"Teď taky!" smál se.

Shrnutí..

31. srpna 2009 v 13:35 | JaničkaQ
A je to!!! Konečně jsem dokončila ff Láska a nenávist. Je to celkem dlouhá kapitola. Ještě uvidím jestli ji nerozdělím do dvou. Takže se nechte překvapit, buď bude jen jedna nebo dvě.

Svatba je za námi. když Vám řeknu, kdo se bral, asi se budete dost smát. :D.. Svatbu měla moje babička s dědou. :D jejich děti(jako moje máma, strejdové a teta) se rozhodli, že jim uchystají zlatou svatbu, protože v říjnu to bude 50 let od jejich normální svatby. Dělalo se to teď kvůli počasí, protože hostina byla venku. Já jsem tam obsluhovala a včera jsem se skoro nepostavila na nohy, jak mě bolely. :D... Ale byl to skvělý zážitek. Děda a babi byli nadšení a všichni ostatní taky...

Teď jdu přednastavit tu ff a nevím, kdy se zase ozvu.. Tak zatím...

Diplom 4.3

31. srpna 2009 v 13:25 | JaničkaQ |  Diplomy
Skvělý. Nic víc k tomu nemlžu dodat :)

Moje kecy...

26. srpna 2009 v 19:32 | JaničkaQ
Taaaaakže... Veliká omluva.. Opět.. Nic nepřidám a asi se to dlouho nezmění.. Zítra k nám jede kadeřnice, potom jedu kupovat dárky kámošce k narozkám a druhé kámočce k svátku, který měli asi před 14 dny :D, potom jedu spát k ségře, protože budu večer hlídat děti. V pátek budu zase hlídat děti (teda jenom jedno), protože ségra jde s tím druhým druhým dítětem k zubaři. :D No a pak tam budu zase spát, protože mamka jde v sobotu ráno na kosmetiku a já bych musela jet s ní. Jenže jelikož bych se nestihla učesat, ustrojit ani namalovat, tak by to nešlo. Asi jsem vynechala to hlavní :D.. V sobotu totiž máme svatbu (já ne), proto mi to bude všecko tak dlouho trvat. V pondělí Vám řeknu, kdo si řekne své ano. Svatebčaně o tom totiž ještě nevědí. :D.. Sice jsem nechodí, ale radši..
No mám pocit, že jste z toho nic nepochopili, ale to je jedno. Řeknu Vám to ve zkratce. Nic nepřidám, protože to prostě nestíhám. Důvod, proč jsem to napsala, jak jsem to napsala je, že jsem cca před půl hodinou mrkla na program na seznamu a zjistila jsem, že 3.řada Bones na Primě opravdu bude 9.9. !!! Doteď jsem tomu nevěřila, ale teď už jo. :)...
Takže to je ode mě asi vše.. nevím, jak to bude příští týden. Začíná škola:(, takže asi moc času mít nebudu.. Pokusím se to nějak udělat... Teď je hlavně mím cílem, přepsat další kapitolu ff Láska a nenávist. Ale to zvládnu.. Snad...
Tak bye-bye :D

Láska a nenávist 16

24. srpna 2009 v 18:00 | JaničkaQ |  Láska a nenávist
Takže nejdřív velká omluva. Slíbila jsem jednorázovku, ale nebyla jsem celý týden doma. Tenhle týden to zřejmě taky nestihnu. Uvidím... Ale spíše ne.
Tohle předpředposlední část nebo předposlední. Teda alespoň to tak tipuju.
Ozvu se asi až v pondělí. Protože teď plánujeme velkou oslavu...
Hezké čtení :)

16.kapitola
Sedli si a každý se napil své kávy. Oba snědli celou svou porci a potom odešli domů. Šťastní.

"Temperance, chcete ukázat nějké fotografie?" zeptala se jí Laura.
"Můžu?" podívala se na Bootha.
"Jestli chceš."
"Moc ráda,"
"Seeley, tak si je prohlídněte spolu. Já stejně musím jít dělat oběd."
"Tak dobře," souhlasil a vytáhl ze skříně albumy. Nějaké vzal on a nějaké zase Tempy. Zalezli spolu do pokoje a tam si prohlíželi fotky dokud je Laura nezavolala k obědu. Uteklo to hrozně rychle.

Při jídle Tempy snědla skoro všechno. Bootha to potěšilo. Ráno snědla celou snídani, teď skoro celý oběd. Dobře to tady na ní působí. Když všichni dojedli, sedli si ke krbu a povídali si.
"Jak se vám u nás spalo?" zeptala se Laura.
"Nádherně. Máte tu takový klid a přitom to není zase tak daleko od města.
"No tak zase někdy přijeďte. Třeba zase někdy o víkendu. Seeley se zase rád podívá domů, že?"
"No, to víš, že ano, mami."
"Moc rádi vás uvidíme," usmál se John.
"Zlato, proč si mi neřekl, že chcete spát spolu?"
"Ale já jsem chtěl spát sám," obhajoval se. Temperance naštvaně vstala a odešla nahoru.
"Pane Bože! Já jsem takovej idiot!" zaklel Booth a rozběhl se za ní.

Láska a nenávist 15

17. srpna 2009 v 18:00 | JaničkaQ |  Láska a nenávist
Takže... Jak bych začala... Vím, že jsem slíbila, že bude jednorázovka.. Jednu jsem zveřejnila a podle komentářů(za které děkuji) se celkem líbila. Tu druhou už jsem nestihla přepsat, protože jsem se radši pustila do ff Láska a nenávist. Pak už jsem neměla čas, takže jsem dobře udělala. Tu jednorázovku přepíšu možná tento týden. Jenže tu mám na prázdninách neteř, tak nevím, jak to budu stíhat. Ale vzhledem k tomu, že mě dnes vzbudila v sedm, tak snad nějaký čas bude :D...
Žádné dotazy asi nebyly, takže se s Vámi loučím a snad se v průběhu týdne ozvu.. Ale nic neslibuju!!


15.kapitola
Když vyšla v noční košili se svým oblečením v ruce, lekla se ho.
"Zvládneš to?" zeptal se jí opatrně.
"Ano."
"Kdyby něco, jsem hned vedle. Hlavně nechoď na druhou stranu, tam je ložnice."
"Já vím, tvoje mamka mě provedla. Máš hezký pokoj," usmála se.
"Opravdu to zvládneš?"
"Ano! Dobrou!" řekla a odešla do pokoje pro hosty. Booth se taky osprchoval a šel si lehnout.

V celém domě se rozprostíralo ticho. To ve dvě hodiny ráno přerušil výkřik. Nikdo ho neslyšel, jenom Jack. Měl špatné spaní, tak ho to probudilo. Pokoj, kde Temperance spala, byl hned vedle ložnice. Asi deset minut bylo ticho a pak uslyšel cvaknutí dveří, kroky a poté další cvaknutí. Šla k Seeleymu. Potichu se proplížila až k jeho posteli a lehla si na zem vedle ní. Rukou nahmatala peřinu a křečovitě jí držela. Vydržela tam takhle několik minut. Potom se Booth otáčel a zavadil o její ruku. Vzbudilo ho to. Otevřel oči a naklonil se z postele. Nevěděla, že je vzhůru. Proto tam ležela a plakala. Chytil ji za ruku.
"Kůstko, pojď sem. Měla si mě vzbudit. Jak dlouho tu ležíš?"
"Chvilku," odpověděla a pomalu vstávala.
"Pojď ke mně a neplakej."
"Promiň, nechtěla jsem tě vzbudit."
"Je dobře, že si přišla," řekl a pustil ji do postele. Lehla si ke zdi a on ke kraji. Oba je zakryl peřinou a potom ji objal. Neuplynulo ani pět minut a zase spali.

"Dobré ráno zlato," vtrhla do Boothova pokoje Laura. "Máš dole snídani." Potom se zarazila, protože si všimla spící Temperance.Ukázala na ni a Booth si přiložil prst k ústům. Chápavě kývla hlavou a odešla do kuchyně. John zrovna snídal. Hned mu začala popisovat, co viděla.
"Představ si, že Temperance spí v Seeleyho posteli s ním."
"Nestarej se o ně! A proč jsi tam vůbec lezla? Neříkal jsem ti, že není malý a vstane až bude chtít?"
"Jenom jsem mu přišla říct, že má tady snídani. Kdybych věděla, že tam jsou oba, tak bych tam nešla. Ale tentokrát si Seeley vybral dobře," radovala se.
"Nejdřív by ses jich měla zeptat, jak to ve skutečnosti je."
"Neboj se."

"Kdo to byl?" zeptala se rozespalá Tempy.
"Máma."
"Cože? A co jí řekneme?"
"Myslím, že není nic potřeba. Dole už píše adresy na obálky, aby mohla svatební oznámení rozeslat, co nejdřív. Nějak si tě oblíbila."
"Promiň."
"Za to nemůžeš."
"Půjdeme se projít?"
"Dobře, ale nejdřív se nasnídáme."
"Tak jo."
"Anebo si můžeme jít zaběhat. Jenom tady po zahradě."
"Jo," rozzářila se a hned vyskočila z postele. "Jdu se obléct." Byla jako malé dítě, rychle odešla z Boothova pokoje do toho svého. Booth se také ustrojil a když Temperance odešla z koupelny, šel tam on. Když byli oba hotoví sešli dolů po schodech. Tam je zastavila Laura.
"Máte tady snídani," ukázala na stůl.
"My hned přijdeme," odbil ji Booth.
"Já bych vám chtěla vysvětlit to, co jste..."
"No tak už pojď," chytl ji Booth za ruku a táhl na verandu.
"Počkej, Boothe, nemám boty. Tak si sundej ty ponožky a půjdeme bosi." Oba si je vysvlékli a chystali se vyjít ze dveří. Booth už je měl otevřené a čekal na Tempy. Tu právě zaujal obraz, tak ji zase chytl za ruku a vytáhl ji ven. Temperance se ho nepustila, takže běhali pořád ruku v ruce. Probíhali mezi stromy a na tváři jim zářil úsměv. Bylo jim spolu dobře. Moc dobře.
"Už nemůžu," svalil se na zem Booth. Jenže se stále drželi za ruce a jak sebou škubnul o zem, Temperance se svalila vedle něj. "Není ti nic?" vylekal se. Byla to docela šlupka.
"Ne, není," smála se. Potom se k ní přidal i Booth. Dlouho tam vedle sebe leželi a koukali na nebe, kde se proháněly malé bílé mráčky. Vypadaly jako ovečky. Laura s Johnem je pozorovala z okna a když tam takhle leželi, donesla jim tác se snídaní.

Diplomy 4.1 a 4.2

17. srpna 2009 v 16:59 | JaničkaQ |  Diplomy
Tak jsem opět dostala další diplomy. Jsou od SB Kata147. Oba jsou za bleskovky a moc se mi líbí :)




Obyčejný strach

11. srpna 2009 v 18:48 | JaničkaQ |  Jednorázovky
Tak už tu je slíbená jednorázovka. Trochu jsem ji pozměnila, ale nějak se mi nezdá.. Je to takové zvláštní. Doufám, že se bude alespoň někomu líbit. :)..
Uvidím jestli bude další jednorázovka. Spíš se dám do přepisování ff Láska a nenávist, abych to opět nedělala na poslední chvíli....
To je asi vše, co jsem Vám chtěla říct. Jen přeju hezké čtení :)


Diplom 4.0

11. srpna 2009 v 18:42 | JaničkaQ |  Diplomy
Tak jsem dostala diplom od SB Kata147. Je moc krásný :)

Láska a nenávist 14

10. srpna 2009 v 18:00 | JaničkaQ |  Láska a nenávist
Pondělí... Opět.. Jde to tak rychle, že si to ani neuvědomuju. Za chvíli už bude zase škola a s tím časem to bude ještě horší :(... už včera mi trenér volal, že zítra je turnaj nebo zápas... Ani nevím co, jen mi řekl, kde a kdy mám být a to je vše... Navíc proti Dobrušce... Hrůza:(... Celý červenec jsem nebyla na treninku, protože ani žádné nebyly, jen soustředěni, kterých jsem se neúčastnila. Takže jsem na sebe zvědavá :D...
Tak abych přeskočila k povídce... Byla otázka, zda po téhle bude nějaká další.. nooo, tak je to možné, ale spíš nepravděpodobné.. Konec této ff bude asi až ve školním roce, tak nevím, jak bych to stíhala. Mám sice jednu napsanou, ale v sešitě a není dokončená.. Pokusím se jí dopsat a pak bych jí možná začala přepisovat... Uvidím..
Když si udělám čas, tak dnes nebo zítra přepíšu jednu nebo dvě jednorázovky a přednastavím je na tenhle týden, ať tu není pořád takové prázdno...
Tak to je asi vše.. Přeju hezké čtení a snad se během týdne ozvu...
Zdarec...

14.kapitola
Hned, co se zavřely dveře, začal Booth vzpovídat otce.
"Proč plakala?"
"Já nevím."
"Tati, já mám o ni strach. Dva měsíce pořádně nespala a skoro nejí. Má hrozné sny a pak se bojí. Usne jedině v mém náručí. Jenže má výčitky, že se kvůli ní nevyspím a musím ji utěšovat. Ale mně to vůbec nevadí. Nesnáším, když se trápí. Mám ji moc rád, chci jí pomáhat. Teď se navíc pořád hádáme. Vždycky plácnu nějakou blbost a ona se toho hned chytí a hádka je na světě. Ale ona za to nemůže. Je unavená a smutná. Proto se kvůli všemu hádá a často brečí. Trápí se kvůli mně. A já nevím, jak jí pomoc." Booth to všechno vrchrlil na otce bleskovou rychlostí.
"Myslím, že se netrápí kvůli tobě. Trápí ji něco jiného. Proto se jí zdají ty sny. Má z něčeho strach. A víš jak ji nejlépe pomůžeš?" nečekal na odpověď a dál pokračoval. "Když s ní budeš každý večer a budeš ji utěšovat. Potřebuje tě. Uvidiš, že ti řekne, co ji trápí, nějak to vyřešíte a přestanou ty sny. Ale musíš jí dát čas. Jen ji nenechávej v noci samotnou, jinak z toho zešílí."
"Myslíš, že by ji pomohla dovolená?"
"Teď by spíš měla být doma. Dělat to, co je zvyklá. Jako chození do práce a všechny dosavadní aktivity. Potom by se jí procházky u moře nebo v přírodě určitě hodily. Určitě je hodně unavená, když jste dneska stávali až v půl dvanácté, a potřebuje si odpočinout. Taky by bylo lepší kdyby si s ní jel ty. Bude se ti snžit všechno vynahradit a pak si nebude připadat tak provinile. Má tě ráda a je to vděčná za tvou pomoc."
"Ona ti to už řekla, viď?"
"O tech snech ano, ale proč se trápí to ne. Chce říct jen tobě. Hlavně na ni netlač, poví ti to až bude připravená. A neříkej jí, že to víš. Když bude chtít, sama ti o tom poví."
"Díky, tati."

"Tak už víš, kde budeš spát?" ptal se Booth Tempy, když chystala na stůl příbory.
"Ano vím, je to tu moc krásné."
"Dej mi ty příbory, jsi tu host, tak přece nebudeš chystat na stůl."
"Já jsem se snažila jí to vymluvit, ale nepovedlo se mi to," vmísila se do rozhovoru Laura.
"Já to udělám ráda."
"Kůstko!"
"Můžeš nachystat talíře," usmála se.

Při večeři všichni mlčeli. Seeley a John stále pohledem kontrolovali Temperance. Nesnědla nic. Možná dvě sousta.
"Nezlobte se na mě, je to výborné, ale já nemám hlad. Půjdu si lehnout."
"Dobře, koupelnu jsem vám ukázala a ručník najdete ve skřínce pod zrcadlem. Dobrou noc," popřála jí s milým úsměvem Laura.
"Děkuju, dobrou noc," usmála se a po schodech se vydala 'k sobě' do pokoje. Booth si jen povzdychl, vzal její talíř do ruky a vydal se za ní.
"Chápeš to?" zeptala se Laura svého manžela a dál upřeně pozorovala mizející postavu svého syna.
"Ne," zakroutil hlavou. Ovšem opak byl pravdou. Nechtěl své manželce lhát, ale pravdu jí říct nemohl. Stejně by si to vyložila po svém. Kdyby se dozvěděla, že Seeley spí v jedné posteli s touto mladou, milou, krásnou slečnou, hned by mu chystala svatbu. Až podezřele moc si ji oblíbila. Nikdy se tomu tak nestalo, teprve, když se seznámila s Dr. Temperance Brennanovou. Jako by věděla, že tyto dvě osoby k sobě patří.

Booth zaťukal na dveře pokoje pro hosty.
"Dále," ozvalo se. Vešel dovnitř a posadil se vedle ní na postel. Oba blčeli a on ji začal krmit.
"Já nechci, Boothe."
"Já vím, že máš hlad, Kůstko. Nemusíš mi to pořád říkat."
"Ty jsi hrozný."
"Já vím," usmál se. Nacpal do ní celou porci a potom odešel, aby se mohla jít osprchovat. Donesl do kuchyně prázdný talíř. Matka se na něho nechápavě podívala a otec se usmál. Pak se vrátil nahoru a netrpělivě čekal na Tempy před koupelnou.

Diplom 3.9

9. srpna 2009 v 21:04 | JaničkaQ |  Diplomy
Tak jsem získala další diplom. Tentorkát je od SB Natuš za "poznávačku". Opravdu moc povedený :)


Hlasujte za Bones!!

7. srpna 2009 v 14:40 | JaničkaQ
Ahoj.... už na pár stránkách jsem našla odkazy na hlasování po Bones. Je to na české stránce. Jedná se o tv Prima, kde je anketa. Po mém hlasování to vypadalo takto:
Prima Kino - 6 %
Zoufalé manželky - 6 %
Sběratelé kostí - 3 %
Myšlenky zločince - 21 %
Vraždy v Midsomeru - 7 %
Chirurgové - 8 %
Kauzy z Bostonu - 12 %
Closer - 8 %
Muži na stromech - 4 %

Takže sami vidíte, že nic moc... Tak moc prosím hlásněte TADY pro náš (teda aspoň myslím, když sem chodíte) oblíbený seriál..

A taky se chci znovu omluvit... Nic nepřidám.. Je spoustu nových fotek a všeho možného o páté řadě... Ale.. Já to prostě nestíhám.. Dneska mám sraz s kámoškou, pak budu hlídat neteř a synovce.. Chvilka bych si určitě našla, ale já radši dám přednost bazénu a kamrádům než fotkám.. promiňte... jinak jsem včera vypisovala hlášky z jednoho dílu, protože jsem se nudila, ale pochybuju, že se k tomu ještě někdy vrátím :D... to je asi tak všecko.. tak pls hlasujte, ať to bones neprojede na plné čáře... sice tam o nic asi nejde, ale poslední být nemusí, když si to nezaslouží, ne?

Krásnýýý

7. srpna 2009 v 10:05 | Týnčička |  Emily a David videa
Naprosto z tohohle videa nemůžu! Je úžasný, ale strašně mooc smutný. Musím říct, že to je nejlepší video, jaký jsem kdy viděla! .. Prosím, určitě si ho pusťte a napište, co si o tom myslíte.. Já už prostě nemam slov!

Láska a nenávist 13

3. srpna 2009 v 18:00 | JaničkaQ |  Láska a nenávist
Tak za prvé. Děkuju moc za všechna přání k narozeninám :)...
Za druhé.. Omlouvám se, že tahle část je opravdu extrémně krátká :(... Ale od zítra mamka nastupuje do práce, takže snad budu na počítači víc :D.. ne, že bych nemohla, když je doma, ale většinou někde jsme atd.. :D
Za třetí... Teď jsem sice měla být na táboře, ale nejela jsem, přesto sem kromě ff asi nic přibývat nebude. Věčně jsem někde s kámoškama, nebo v bazénu a úplně nejvíc času trávím u své sestry. Ale tábor ani dovolená mě nečeká.. Jen začnou tréninky a budu pořád jezdit k sestře a za kámoškama...
Za čtvrtý.... Zapomněla jsem, co jsem chtěla napsat.. Takže hezký čtení :D...

13.kapitola
Seděli u stolu a pili horkou čokoládu. Seeley, John a Laura nejprve lžičkou snděli lžičkou obrovský kopec šlehačky, ale Temperance to neudělala. Hned, co se napila a odložila hrneček, musela si kapesíkem utřít nos. Měla na něm bílou tečku. Všichni se smáli. Tempy se, i přes všechny problémy cítila dobře. Booth z toho měl velkou radost. Jen, co všichni dopili čokoládu, šla Laura dělat večeři a Booth odnášet věci z auta do domu.
"Nechcete jít na chvíli ke mně do pracovny?" zeptal se John. Temperance jen přikývla.