Velké překvapení 2

9. ledna 2009 v 17:15 | JaničkaQ |  Velké překvapení
Další část mé ff

2.kapitola
Najednou zaslechl hlas Kůstky z koupelny, postavil se ke dveřím a poslouchal co mu říká. "Boothe pojď prosím sem." "Co prosím?" "Pojď sem." "Je ti špatně?" zeptal se vystrašeně Booth. "Ne, nic mi není, ale pojď se." "Dobře už jdu," řekl a vešel dovnitř. Spatřil Kůstku ještě oblečenou a hned se jí ptal: "Co potřebuješ?" "Já vím, že ti to bude připadat hloupé, že je to trapná situace, že to asi neuděláš, že si budeš připadat bl..." "Tak to vybal," skočil jí do řeči Booth. "No, víš, mě ta ruka hrozně bolí a nemůžu si svléknout triko, protože mi to prostě nejde. Tak jestli by si mi nepomohl?" zeptala se opatrně Kůstka. Booth na ni chvíli koukal co po ní vůbec chce a nevěřil svým uším, ale když si všiml jejího zranení dál už neváhal a začal ji opatrně svlékat triko a potom i kalhoty. Tempe sice protestovala, že to už zvládne sama, ale Booth nechtěl ustoupit. Teprve když odcházel z koupelny všiml si, že je vlastně jen ve spodním prádle. Předtím mu to vůbec nedošlo a tak se teď zastavil a koukal na ní. Kůstka se na něho varovně podívala, tak pomalu šel ke dveřím, ale tam se ještě zastavil a shlédl ji od hlavy až k patě. Ta už toho měla dost, doskákala po jedné noze ke dveřím a vystrkala ho ven. Ještě uslyšela jak na ni Booth volá: "Dávej na sebe pozor a kdybys něco potřebovala tak mě zavolej!"
Kůstka vyšla z koupelny ještě v županu, když ji viděl Booth vzal ji a odnesl do ložnice kam si poručila. Tam se převlékla a oznámila Boothovi, že jde spát. Booth si vzal její nově napsanou knihu, lehl si na pohovku a četl si. Kůstka usnula dost brzo, ale po necelé hodině se vzbudila. Vstala a chtěla se jít do kuchyně napít, ale cestou se jí zamotala hlava a upadla na zem. Booth, který usnul s knihou položenou na hrudníku se okamžitě vzbudil, protože uslyšl ránu. Rychle vběhl do ložnice kde spatřil Kůstku ležet na zemi. Přiklekl si k ní a vystrašeným tónem spustil: "Kůstko, prober se, Kůstko!!" "Boothe," začala pomalu mluvit, "to bude dobrý. Chtěla jsem se jít napít, ale zamotala se mi hlava a upadla jsem. Už je to v pohodě." Booth neposlouchal Kůstčiny řeči, že je to dobrý. Odnesl ji zpět na postel a šel do kuchyně pro pití. Když se Kůstka napila uvědomila si, že už vlastně ani nechce spát. Booth si sedl k ní na postel a povídali si.
"Kůstko jak to děláš, že máš tak bezva postavu?" ptal se Booth Tempe. "Nevím, Boothe, prostě ji mám." "Budeš mně to muset někdy vyprávět jakou držíš dietu, abych taky začal." "Já žádnou dietu nedržím!" řekla už mírně vytočeným hlasem. "Jak často sportuješ?" "Boothe!" "Ale musím říct, že máš fakt super postavu!" "Už si mi to jednou říkal!" "Aha. Nejsi unavená? Nechceš si lehnout?" "Boothe, já nejsem malá! Dokážu se o sebe postarat." "Jindy možná, ale dnes tě mám na starost já! Já si tu pěkně sednu vedle tebe a počkám až usneš," rozhodl Booth. "Co, že máš o mě najednou takovou péči? A kde budeš spát?" "Budu spát na pohovce a jsem tu s tebou, protože se bojím, že si něco uděláš." "Aha. Tak jsem měla zůstat v nemocnici, nic by se mi tam nestalo!" "Ale já chci být s tebou!" překvapil Booth Kůstku, která mu poděkovala a omlouvala se mu. Potom se zachumlala do peřin a usnula. Teda Booth si myslel, že usnula, a proto odešel také spát.
Kůstka ale vůbec neusla, jen to předstírala. Nemohla spát, protože ji bolela hlava a připadalo jí, že jí někdo vbodává do ruky jehly. Už tu bolest nemohla vydržet a začala plakat. To uslyšel Booth, protože nechal otevřené dveře a ještě nestačil usnout. Šel za ní a uviděl jí jak leží na posteli a drží si bolavou ruku. Hned mu došlo, že jí není dobře. "Kůstko, copak ti je? Neplakej,"začal na ni opatrně mluvit, "to bude dobrý. Už jsem u tebe." Šel k ní a začal ji utěšovat. Donesl jí nějaké prášky na bolest a položil si její hlavu k sobě do klína a začal ji hladit po vlasech. Po krátké době Tempe usnula. Booth se opřel o kraj postele a koukal na ni.
V noci když Booth napůl spal ucítil jak se Tempe začala hýbat, ale pořád spala. Po chvíli uslyšel jak něco říká Angele. Byl z toho docela v šoku. Za prvé, protože nevěděl, že Kůstka mluví ze spaní a za druhé, protože mluvila o něm. Dlouho o tom přemýšlel, ale pak i s Temperance v klíně usnul.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Týnuše(Majitelka blogu) Týnuše(Majitelka blogu) | 12. ledna 2009 v 15:07 | Reagovat

Jůůů krásný .. Honem pokráčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama