Nemanželské manželství 2. by Misha

26. září 2008 v 17:06 |  Nemanželské manželství
" Nelituješ toho ?" zeptal se Booth.
" Kdybych toho litovala, tak bych to snad zarazila ještě předtím, ne ?!"
" Máš pravdu, mění to ale náš vztah."
" To mění," přikývla Kůstka a přitulila se k Boothovi. Chtěla mu něco říct, ale rozlétly se dveře a v nich stál Sully.
" Překvapení !" vyhrkl. Pak se ale zarazil. Uvědomil si, co se v ložnici dělo. " Nic jsem neviděl," otočil se a zavřel dveře.
" Panebože ! Sully!" Kůstka se zabalila do županu a vyšla na chodbu, kde pořád stál ještě otřesený Sully. " Co tady děláš ?" uhodila na něj a uhnula se Boothovi.
" Mám-mám vám pomoc s případem," koktal.
" To jako jak ?"
" Odteď jsem Andy Bedssen. Jsem Boothův bratr a je ze mě stejně jako z něho právník."
" Sully, ale my tu chceme být s Boothem sami."
" Bohužel, Cullen to už schválil."
Kůstka se na Bootha smutně podívala. " Budeš mít pokoj v podkroví," obrátila se na Sullyho a nasměrovala ho do dalšího patra. Když odešel otočila se na Bootha. " Vypadá to, že nám to není souzený." Pak se sebrala a odešla do kuchyně.
" Hold máš asi pravdu," pokrčil Booth rameny a šel se do ložnice převléknout. Vylekalo ho zazvonění mobilu. Rychle ho zvedl. Ozval se v něm hlas jakési ženy.
" Agent Booth ?"
" Ano, kdo volá ?"
" Tady sociální pracovnice Weawerová, musím vám oznámit, že Rebecca Stinsonová, matka vašeho syna…"
" Já vím, kdo je Rebecca, co je s ní ?"
" Před pár minutami zemřela, srazilo jí auto a Parker byl svěřen do vaší péče."
" C-co že ?"
" Jeden z našich pracovníků už vám ho tam veze, máte ho vydávat za vaše dítě z prvního manželství."
" Tady ale nemůže být dítě, je to moc…," chtěl zastavit Weawerovou, ale ta už zavěsila. " Nebezpečné," dořekl si pro sebe.
" Co se stalo ?" zeptala se Kůstka, která se právě vrátila zpět do ložnice.
" Rebecca, je mrtvá. Přejelo ji auto. Vezou mi sem Parkera. Máme pokračovat v případu..."
" Nemůžeme mít tady dítě, je to nebezpečné," objala ho Kůstka.
" Já vím," přikývl. " Nemůžeme tenhle případ nechat jen tak. Vyřešíme to, i když tu bude s námi Parker. Bude to můj syn z prvního manželství."
" Jsi si jistý, že to chceš udělat ?"
" Jsi připravená na roli matky ?"
" Ano, jsem. Aspoň myslím."
" Díky," políbil ji.
" Nemáš vůbec zač, to je samozřejmost."
" To není…"
" Je mi líto to s Rebeccou…"
" To mě taky," přikývl Booth a začal stlát postel.
" Jdu Parkerovi přichystat pokoj. V podkroví je ještě jeden volný."
" Jo, dík," otevřel okno.
Sully, Parker kdo přijede příště ? přemítala cestou do "Parkerova" pokoje.
Asi po deseti minutách se ozval zvonek. Temperance seběhla po schodech dolů. Zahlédla jak Booth otvírá dveře, jak bere do náruče plačícího Parkera a jak druhou rukou popadl kufr s jeho věcmi. Nohou zavřel dveře a položil kufr. Potichu chlácholil Parkera a upíral pohled na Kůstku. Nevěděl co má chlapci říct. Temperance mu poradit nedokázala. Nechtěla říct něco nevhodného, tak raději mlčela. Rozhodla se, že udělá Parkerovi teplé mléko. Pamatovala si, že ho má rád a slyšela, že dokáže uklidnit. Kdyby byl dospělí nabídla by mu panáka, ale takhle si musela vystačit jen s mlékem. Přemýšlela, jestli nemá raději říct Boothovi, aby ten případ nechali.
Když se vrátila do obývacího pokoje Booth s Parkerem tam nebyli. Vyšla tedy se sklenicí mléka do patra a pak pokračovala do chlapcova pokoje. Seděl na posteli a jeho otec nikde.
" Kde je táta ?" zeptala se.
" Nevím, někam odešel," pípl Parker.
" Chceš sklenici teplého mléka ?" sedla si vedle něho.
" Děkuju," vzal si od Kůstky sklenici a zhluboka se napil.
" To s tvojí maminkou je mi líto," usmála se na něj smutně.
" Tátovi taky. Já chci mámu. Chci aby tady byla. Aby tady byla místo vás !" rozbrečel se znovu. Kůstku jeho slova zasáhla. I když to byl jen šestiletý chlapec jeho slova byla pečlivě promyšlená a on moc dobře věděl co říká.
" Parkere…," zašeptala.
" Kde je táta ? Já chci tátu !" zvedl se, položil prázdnou sklenici na stolek a vyšel z pokoje. Temperance se opřela o stěnu a zahleděla se před sebe. Parker ji nenávidí. Zavrtěla hlavou a zvedla se. Cítila se zvláštně, jako by nebyla sama, jako by tam s ní celou dobu někdo byl, někdo o kom nevěděla. Zavřela pevně oči a zatřásla hlavou. Toho pocitu se však nezbavila. Sešla do přízemí, kde našla Bootha, jak vaří Parkerovi mléko.
" Už jsem mu ho před chvílí udělala. Akorát ho vypil," položila mu ruku na rameno.
" Nevadí," usmál se smutně.
" Je mi líto, že Rebecca…však víš."
" Vím, komu by nebylo."
" Ještě pořád jsi ji miloval, viď ?!"
" Ne, nedá se říct, že bych ji miloval, ale byla to matka mého syna, nebyla mi úplně lhostejná."
" Aha," řekla jen. O tom co jí Parker řekl se raději nezmínila.
" Budu muset sehnat chůvu," usmál se smutně.
" Asi jo," kývla Temperance, vyšla z kuchyně a zamířila do obývacího pokoje sledovat sousedy. Přitiskla oči k dalekohledu. Nic. Zklamaně ještě chvíli pozorovala okolí až to vzdala a pustila si televizi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maxter maxter | E-mail | Web | 28. května 2009 v 9:27 | Reagovat

jestli je to celý tak je to ubohý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama