Nemanželské manželství 1.část by Misha

21. září 2008 v 13:55 |  Nemanželské manželství
Takže tato FF je od Mishy.Myslím, že jí všichni znáte. Píše moc krásné FF o Bones!
" Kůstko," vešel Booth do kanceláře doktorky Brennanové, " máme případ." Neozvala se.
" Kůstko ?"
Zase nic. Přešel trochu blíž k jejímu stolu a konečně ji zahlédl. Musel se usmát. Spala na gauči. Přešel k ní a posadil se. Zlehka s ní zatřásl a probudil ji.
" Máme případ," usmál se na ni. Zvedl se aby se mohla posadit.
" Co se stalo ?" zívla.
" Nedá se říct, že je to tak úplně případ," zahrabal v kapse a vytáhl dva prstýnky.
" Eh…co ?"
" Máme si hrát na manžele a sledovat dlouhodobě jeden dům, pod kterým jsou údajně zahrabány mrtvoly. Má to být doupě gangsterů, ale nevíme jak se tam dostat. Hodili to na nás. Máme se nastěhovat se do domu přes silnici."
" Boothe, to nemyslíš vážně…!"
" Myslím," usmál se podle a podal Kůstce kabát. " Jdeme se dát vyfotit na svatební fotografii. Jo, a abych nezapomněl, tady máš svůj životopis, teď je z tebe doktorka."
Kůstka vypadala, že každou chvíli bouchne. Booth si to pro změnu užíval. Navlékl Kůstce prsten na prsteníček a nasedl do auta. Temperance zazvonil mobil.
" Kde seš ?" ozvala se Angela.
" Právě jedu na svoji svatbu !" ušklíbla se Kůstka.
" Co ? Ale jak…?"
" Spadla jsem s Boothem do chomoutu…"
" Co ?"
" Kvůli případu budeme předstírat, že jsme manželé," uvedla Temperance situaci na pravou míru.
" Aha…eh, jasně…dobře, chápu."
" To slyším, jasně…," ušklíbla se doktorka Brennanová.
" Dobře, nechápu, ale to neřeš."
" Nebudu, proč vlastně voláš ?"
" Jo, chtěla jsem se zeptat, jestli bys o víkendu někam nezašla, ale ty jak to tak vypadá budeš mít úplně jiný starosti."
" Angelo, věř mi, že bych šla mnohem radši někam na diskotéku, než předstírala, že jsem Boothova manželka. Odteď jsem Jennifer Bedssenová, Booth je pro změnu Jack. Jsme novomanželé…"
" Si to užij, už musím. Ahoj," rozloučila se Angela a zavěsila.
" Ona mě v tom nechala," vyjekla Kůstka a uklidila mobil. " Proč to vlastně hodili na nás ?"
" Jsme jediný parťáci, co jsou…no…"
" Jasně, chápu a dál…"
" A nemají zrovna žádnou rozdělanou práci."
" To jsem dopadla !" vzdychla Kůstka a začala se pročítat " svým" novým životopisem.
Když dorazili na místo navlékli Temperance do svatebních šatů. Byly bílé bez ramínek. Temperance nevypadala nadšeně.
" Tak Kůstko, honem !" honil ji Booth. Konečně ji dovlekl na místo kde se měli fotit.
" Boothe, vy ji obejměte kolem pasu a přitáhněte si ji k sobě. Doktorko Brennanová, vy se usmějte a přitiskněte se k Boothovi. Ať to vypadá co nejopravdověji."
Temperance protestovala, ale už na třetí fotografii ji Booth umlčel letmým polibkem na tvář.
" Tak, jsme hotovi," kývl fotograf asi po čtvrt hodině a podal Boothovi zarámované fotografie.
" Teď se jedeme kouknout do našeho nového domu miláčku," usmál se Seeley podle. Kůstka do něj šťouchla a nasedla do auta. Prohlížela si fotky a musela uznat, že se povedly.
Booth po nekonečné půl hodině zaparkoval před velkým domem. Byl bíle omítnutý a měl tmavě zelené vchodové dveře.
" Jaký z těch domů máme sledovat ?" optala se Kůstka potichu když vcházeli do domu.
" Ten za námi. Nejlíp je na něj vidět z obývacího pokoje v patře.
" Takže se sem máme nastěhovat zítra ?"
" Jo, dneska si máme sbalit a zítra se pro tebe v deset zastavím."
" Dobře," vzdychla Kůstka.
" Jestli ti to vadí…"
" Ne Boothe, o to nejde," prohlédla si prstýnek na svém prsteníčku, " jen…bojím se, že, no prostě, že to někdo odskáče. No, prostě, že to nedopadne dobře."
" Ale Kůstko," zavřel za nimi dveře a objal ji. Celá se třásla. Takovou ji ještě nezažil. Byla bezdůvodně vystrašená. " No tak, to bude dobrý," zašeptal.
" Jasně, to bude dobrý," kývla Temperance a pustila Bootha. " Jdeme se kouknout dovnitř ?"
" Dobře," přikývl Booth a strčil Kůstku hlouběji do domu. Byl plný nábytku a jiného vybavení. Měl zdobený krb, na který Kůstka položila její a Boothovi fotografii.
" Hm…hezký," zhodnotila Kůstka a posadila se na pohovku. " I televize tady je."
" Tak Kůstko, honem," křikl na ni Booth, který stál u ní v bytě mezi dveřmi.
" Vždyť už jdu !" táhla za sebou kufr.
" Fajn," přikývl Booth. Bylo deset hodin a deset minut, když konečně vycházeli z Kůstčina bytu.
" Tak, Jennifer, konečně budeme bydlet spolu," usmál se Booth a volnou rukou objal Kůstku kolem ramen.
" Tak fajn, Jacku," ušklíbla se Kůstka. Nasedli do auta a rozjeli se ke svému domu.
" Má cenu si vybalovat ?" obrátila se na Bootha.
" Samozřejmě, tohle je minimálně na dva týdny."
" Dobře, tak já si vybalím," přikývla Kůstka a vytáhla svůj kufr do patra.
" Spím nalevo !" křikla na Bootha.
" Klidně," přikývl a pustil televizi.
Dva dny sledování se nic nedělo, a tak se Booth s Kůstkou začínali pomalu nudit. Seznámili se už se všemi sousedy a teď měli sledovat jen ten dům. Ve dne ani v noci se tam nic nedělo. Závěsy byly zatažené. Kůstce chyběl Jeffersonův institut a Booth se taky zrovna dvakrát nebavil. Pustil se do opravování verandy, i když věděl, že ten dům není jejich. Balancoval na kraji asi dva metry vysoké verandy a vytrhával staré trámy. Pomalu se začalo stmívat a bylo hůř vidět. Booth posunul nohu o pár centimetrů dozadu a už se řítil k zemi.
" To se mi snad zdá !" vykřikl Booth a vyjekl bolestí. Postavil se a vydrápal se po schodech zpět nahoru.
" Co se stalo ?" přiběhla Kůstka.
" Spadl jsem z verandy. Pozpátku, a asi jsem si zlomil ruku."
" Pojď do obýváku. Podívám se ti na to," kývla Temperance a vyndala lékárničku.
" Zlomený to nebude," uvažovala nahlas, když seděli v obýváku na pohovce.
" To poznáš, jen tak od pohledu ?"
" Přes kosti jsem tady odborník já pokud vím, tak se mi nepleť do mého oboru."
" Promiň, promiň !!"
" Zafačuji ti to, kdyby náhodou něco."
" Dobře," přikývl Booth. Kůstka se natáhla pro obvaz a začala opatrně obvazovat Boothovu ruku. Booth ji sledoval.
Teď nebo nikdy ! řeklo něco v jeho hlavě. Skoro nevěděl co dělá. Pohladil Kůstku po tváři a lehce ji chytil za bradu. Pak ji políbil. Temperance chtěla protestovat, ale podlehla. Začala mu polibky oplácet. Z letmých polibků se stali polibky vášnivé. Booth neodolal a vzal ji do náruče. Odnesl ji do ložnice. Pořád ji líbal. Položil ji na postel a zabouchl za nimi dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama